Tak RS se opět ozvala. I když poněkud oklikou.

Tak RS se opět ozvala. I když poněkud oklikou.

Začala jsem objevovat ekzém. Nejprve menší fleky, kterým jsem nepřikládala žádnou váhu, protože jsem měla jako malá atopický ekzém, tak jsem myslela, že to bude opět ono. Jednoho dne jsem se, ale ráno probudila a měla jsem vyrážku po celých rukách. Namazala jsem se a šla do práce. Do večera jsem měla fleky na bocích. Druhý den ráno jsem měla pokryté celé tělo, proto jsem se v práci omluvila a jela do Svitav na kožní. Přemýšlely jsme s dr. Jestli to není alergie na něco nového (prací prášek, mýdlo, potraviny, zvíře…), ale ničeho jsem si nebyla vědomá. Takže doktor usoudil, že asi vznikla nová alergie na něco, co užívám třeba i roky.  Největší strach jsem měla, abych nebyla najednou alergická na moji bišonku Betynku. Dostala jsem recept na tekutý pudr a ditiaden.

Doma jsem se poctivě mazala. Efekt nic moc, ale trošku lepší to bylo. Nicméně, asi po pěti dnech jsem ráno vstala a byla jsem úplně čistá. Radost trvala asi dva dny, kdy jsem se ráno ( to bylo úterý) vzbudila a byla jsem opět osypaná a dost. Šla jsem do práce a s vedoucím jsem si domluvila na druhý den volno, že pojedu opět na kožní. Ovšem do večera jsem byla jeden ohromnej rudej flek. Začalo mi být i zle, tak nějak slabo. Cítila jsem hrozné bušení a jakoby  zvýšený tlak.

Večer  jsem šla spát s tím, že ráno jedu na kožní. V noci jsem dostala astmatický záchvat, šla jsem si do kuchyně pro sprej, ale už jsem nedošla  - zkolabovala jsem. Prý jsem ležela bezvědomí. Manžel mě křísil a samozřejmě zavolal záchranku. Ta mě odvezla do nemocnice  ve Svitavách. Dostala jsem kapačku – nějaké kortikoidy. Udělali mi CT plic, aby vyloučily embolii. K mé úlevě to plicní embolie nebyla. Po několika kapačkách jsem se pěkně vyčistila, takže už ve čtvrtek odpoledne mě poslali domů. Byla jsem ráda, ale to jsem ještě netušila co mě čeká.

V pátek ráno jsem vstala a měla jsem opět flíčky po těle.  Do večera se flíčky zvětšovaly a do rána jsem zase byla ten jeden velkej flek, takže šupem do Sy na pohotovost.

Dostala jsem kortikoidy injekčně a poslali mě opět domů s tím, že můžu dle potřeby do pěti odpoledne přijet. Po injekci se opět ekzém uklidnil a pokožka vybledla, ale v neděli ráno vše stejné, takže jsem nabalila tašku a jela opět na pohotovost. To už mě sloužící doktorka poslala spět na internu, kde jsem ležela do čtvrtka.

Tam mě opět přijali – další kapačky a úvahy co semnou.

Na omluvu tamních lékařů musím říct, že po rušení oddělení  přišly Svitavy o oddělení kožní, takže nebyl k mání specialista.

V pondělí mi bylo sděleno, že mě musí předat dál, protože si semnou neví rady. Jelikož jezdím do RS centra do Brna Bohunic, požádala jsem, aby to tam domluvili. Bylo mi vyhověno, za což děkuji Svitavským i Bohunickým doktorům.

Na kožním odd. v Bohunicích se na mě podívala doktorka na ambulanci a zavolala primářku, ta se koukla a zavolala docenta. Ten se podíval na mě a na léky, které beru a bylo mu hned jasno  - nejpravděpodobněji jde o alergii na Rebif 22, který si píchám devátým rokem. Takže po konzultaci s moji lékařkou na neurologii – vysadit.

Necelý týden jsem si na kožním poležela. Kapali mi solumedrol, který postupně přešel na injekce a poté predníson. Ten beru samozřejmě stále a vyrážka je doufám definitivně pryč.

Před cca 14 dny jsme sepsali žádost o Copaxon což je pro mě momentálně jediná možnost, protože ostatní injekce mají jako účinnou látku interferony, na které mám právě tu alergii.

Nyní čekám na telefon z centra, že byla léčba schválena.